Nemocenská a ukončení pracovního poměru 2026 — ochranná lhůta a práva
Nemocenská ve výpovědní lhůtě i po skončení zaměstnání: ochranná lhůta 7 dnů, zákaz výpovědi v nemoci, prodloužení výpovědní doby a pokračování neschopenky po ukončení pracovního poměru.
Tři klíčové situace
Nemocenská a ukončení pracovního poměru se mohou protínat třemi způsoby:
- Onemocníte během zaměstnání (třeba ve výpovědní lhůtě) a nemoc trvá i po skončení pracovního poměru
- Onemocníte po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě
- Zaměstnavatel vám chce dát výpověď v době nemoci
Každá situace má svá pravidla. Pojďme si je projít.
Zákaz výpovědi v době pracovní neschopnosti
Zákoník práce (§ 53) zakazuje zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán dočasně práce neschopným. Jde o tzv. ochrannou dobu.
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel vám nemůže doručit výpověď v době neschopenky
- Pokud výpověď doručí před nemocí, může se výpovědní doba prodloužit — viz oddíl Nemocenská ve výpovědní lhůtě níže
- Ochrana platí jen při výpovědi ze strany zaměstnavatele — vy sami můžete dát výpověď i během nemoci
Výjimky ze zákazu výpovědi
Zákaz neplatí v těchto případech (§ 54 zákoníku práce):
| Výjimka | Vysvětlení |
|---|---|
| Zrušení zaměstnavatele nebo jeho části | § 52 písm. a) |
| Přemístění zaměstnavatele nebo jeho části | § 52 písm. b) — jen pokud se přemísťuje mimo místo výkonu práce sjednané ve smlouvě |
| Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru | např. pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (§ 55) |
| Porušení pracovních povinností | § 52 písm. g) |
| Porušení režimu dočasně práce neschopného | Zvlášť hrubým způsobem (§ 52 písm. h), § 301a) |
Ochrana se také nevztahuje na neschopnost, kterou si zaměstnanec přivodil úmyslně nebo která vznikla jako bezprostřední následek opilosti či zneužití návykových látek (§ 53 odst. 1 písm. a)).
Pokud vám zaměstnavatel doručí výpověď v době nemoci a nejde o výše uvedené výjimky, výpověď je neplatná. Musíte ale neplatnost uplatnit u soudu do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr výpovědí skončit (§ 72 zákoníku práce). Pokud se nebráníte, výpověď platí.
Reklama
Nemocenská ve výpovědní lhůtě
Pokud onemocníte během výpovědní lhůty, máte plný nárok na náhradu mzdy i nemocenskou jako každý jiný zaměstnanec. Pracovní poměr pořád trvá, takže zaměstnavatel vám platí náhradu mzdy za prvních 14 dnů a od 15. dne přebírá výplatu ČSSZ. Nezáleží na tom, kdo výpověď dal.
Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce (§ 51 odst. 2 zákoníku práce). U výpovědi doručené od 1. 6. 2025 začíná běžet už dnem doručení výpovědi a končí dnem, který se s ním číslem shoduje (výpověď doručená 10. 3. → konec 10. 5.). Dřív začínala běžet až prvním dnem následujícího měsíce.
Prodlužuje se výpovědní lhůta o dobu nemoci?
Záleží na tom, kdo výpověď dal:
- Výpověď jste dali vy (zaměstnanec) — výpovědní lhůta běží normálně a pracovní poměr skončí ve stanoveném termínu, i když jste nemocní. Nemoc ji neprodlužuje.
- Výpověď dal zaměstnavatel — pokud vám ji doručil ještě před nemocí a výpovědní doba by skončila v době neschopnosti, doba nemoci se do ní nezapočítává. Pracovní poměr skončí až uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení neschopenky, ledaže zaměstnavateli sdělíte, že na prodloužení netrváte (§ 53 odst. 2 zákoníku práce). Nemoc, která skončí ještě před koncem výpovědní doby, ji neprodlužuje.
Příklad: dvouměsíční výpovědní lhůta a nemocenská
Zaměstnavatel doručí výpověď 10. 3. 2026. Dvouměsíční výpovědní doba by skončila 10. 5. 2026.
- Zaměstnanec je nemocný od 1. 5. do 20. 5. — výpovědní doba by skončila v době neschopnosti, takže se prodlužuje. Z výpovědní doby zbývalo 10 dnů (1.–10. 5.), ty doběhnou po uzdravení: pracovní poměr skončí 30. 5.
- Zaměstnanec je nemocný od 1. 4. do 20. 4. — neschopnost skončila před koncem výpovědní doby, pracovní poměr skončí normálně 10. 5.
- Pokud by výpověď dal zaměstnanec, pracovní poměr skončí 10. 5. v obou případech.
Dal jsem výpověď a jsem na nemocenské — co teď? Pracovní poměr skončí ve stanovený den. Do té doby vám zaměstnavatel platí náhradu mzdy (1.–14. den) a od 15. dne ČSSZ nemocenskou, která pokračuje i po skončení zaměstnání (viz další oddíl).
Praktické rady
- Počítejte s datem doručení výpovědi — od něj se odvíjí konec výpovědní doby (§ 51 odst. 1 zákoníku práce)
- Nepodepisujte dohodu pod nátlakem — u dohody se ochrana podle § 53 neuplatní a výpovědní doba se neprodlužuje
- Pamatujte na ochrannou lhůtu — když onemocníte do 7 dnů po skončení zaměstnání, nárok na nemocenskou máte (viz níže)
- Řešte nové zaměstnání nebo evidenci na ÚP — pokud po skončení pracovního poměru nenastoupíte jinam, přihlaste se na úřad práce
Nemoc začala během zaměstnání a pokračuje po jeho skončení
Pokud jste onemocněli ještě za trvání pracovního poměru a nemoc trvá i po jeho skončení:
- Náhrada mzdy od zaměstnavatele (1.–14. den) se vyplácí do konce pracovního poměru
- Pokud pracovní poměr skončí např. 10. den nemoci, za 11.–14. den náhradu mzdy nedostanete (zaměstnavatel už není váš zaměstnavatel)
- Od 15. dne nemoci platí ČSSZ nemocenskou — ta pokračuje i po skončení pracovního poměru
- Nemocenská se vyplácí až do ukončení pracovní neschopnosti (max. podpůrčí doba 380 dnů)
Příklad
Zaměstnanec onemocní 1. 3. Pracovní poměr končí dohodou 10. 3.
- 1.–10. 3.: náhrada mzdy od zaměstnavatele (za plánované pracovní dny, už od 1. dne — karenční doba byla zrušena v roce 2019)
- 11.–14. 3.: zaměstnavatel už nevyplácí — mezera bez příjmu
- Od 15. 3.: nemocenská od ČSSZ (ta se vyplácí bez ohledu na pracovní poměr)
Mezera mezi koncem zaměstnání a 15. dnem nemoci je v praxi problematická. Za dny 11.–14. nemáte nárok ani na náhradu mzdy, ani na nemocenskou. Proto je výhodné, pokud to jde, ukončit pracovní poměr až po uplynutí 14 dnů nemoci.
Ochranná lhůta — 7 dnů po skončení zaměstnání
Pokud onemocníte po skončení pracovního poměru (ať už uplynutím výpovědní doby, dohodou nebo jinak), ale v tzv. ochranné lhůtě, máte stále nárok na nemocenskou. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání.
Jak to funguje
- Pracovní poměr skončí (např. 31. 3.)
- Ochranná lhůta: 1. 4. – 7. 4.
- Pokud v tomto období onemocníte, máte nárok na nemocenskou od ČSSZ
- Prvních 14 dnů nedostáváte nic (nemáte zaměstnavatele, který by platil náhradu mzdy)
- Od 15. dne nemoci vám ČSSZ vyplácí nemocenskou
Podmínky ochranné lhůty
- Ochranná lhůta plyne z každé pojištěné činnosti samostatně (§ 15 odst. 3) — nevadí, že máte i jiné zaměstnání
- Pokud pojištění trvalo kratší dobu než 7 dnů, je ochranná lhůta jen tak dlouhá, kolik dnů pojištění trvalo
- Nevzniká z DPP, ze zaměstnání malého rozsahu ani z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu III. stupně (§ 15 odst. 4)
Délka ochranné lhůty v různých situacích
| Situace | Ochranná lhůta |
|---|---|
| Běžné ukončení zaměstnání | 7 dnů |
| Zaměstnání kratší než 7 dnů | Tolik dnů, kolik trvalo pojištění |
| Těhotná žena | 180 dnů (pro PPM) |
Ukončení pracovního poměru dohodou v nemoci
Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na ukončení pracovního poměru i v době nemoci. Dohoda (§ 49 zákoníku práce) není výpověď — zákaz výpovědi v ochranné době se na ni nevztahuje.
Pokud podepíšete dohodu:
- Pracovní poměr skončí ke sjednanému dni
- Pokud jste stále nemocní, nemocenská pokračuje (od 15. dne platí ČSSZ)
- Náhrada mzdy za 1.–14. den se vyplácí jen do dne skončení pracovního poměru
Více o této situaci v článku o nemocenské a výpovědi dohodou.
Registrace na úřadu práce a nemocenská
Pokud vám skončil pracovní poměr a jste nemocní:
- Nemůžete se zaregistrovat na úřadu práce, dokud trvá pracovní neschopnost
- Po ukončení neschopenky se zaregistrujte co nejdříve
- Evidence na ÚP je důležitá pro zachování zdravotního pojištění a případné sociální dávky
Nemocenská a odstupné
Zákon o nemocenském pojištění odstupné nezmiňuje, takže vyplacené odstupné nárok na nemocenskou nekrátí ani neodkládá. Rozhoduje jen to, zda nemoc vznikla během zaměstnání nebo v ochranné lhůtě 7 dnů po jeho skončení. Odstupné dnes neodkládá ani podporu v nezaměstnanosti (ustanovení § 44a zákona o zaměstnanosti, které výplatu odkládalo, je zrušené); podrobně v článku odstupné a podpora.
Často kladené otázky
Mohu být propuštěn hned po návratu z nemocenské?
Ano. Ochrana před výpovědí platí pouze po dobu pracovní neschopnosti. Jakmile se vrátíte do práce, zaměstnavatel vám může dát výpověď za standardních podmínek (s dodržením výpovědní doby).
Může mě zaměstnavatel vyhodit, když jsem nemocný?
Výpověď vám v době neschopenky dát nesmí (§ 53 zákoníku práce), kromě výjimek podle § 54 uvedených výše. Může ale ukončit pracovní poměr dohodou (pokud s tím souhlasíte) nebo ve zkušební době za podmínek popsaných níže.
Přeruší nemoc běžící výpovědní lhůtu?
Jen u výpovědi od zaměstnavatele, a jen když by výpovědní doba skončila v době neschopenky. Pak pracovní poměr skončí až uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení nemoci, ledaže zaměstnavateli sdělíte, že na prodloužení netrváte (§ 53 odst. 2 zákoníku práce). U vaší vlastní výpovědi lhůta běží dál a pracovní poměr skončí ve stanoveném termínu.
Musím zaměstnavateli hlásit, že jsem na neschopence, i když už u něj nepracuji?
Ne, po skončení pracovního poměru nemáte povinnost informovat bývalého zaměstnavatele. Komunikujete přímo s ČSSZ (vaším ošetřujícím lékařem, který zasílá e-neschopenku).
Co když onemocním 8. den po skončení zaměstnání?
Ochranná lhůta je 7 dnů. Pokud onemocníte 8. den, na nemocenskou nemáte nárok (pokud nemáte jiné nemocenské pojištění). Doporučujeme co nejdříve se registrovat na úřadu práce.
Může mi zaměstnavatel v době nemoci dát výpověď ve zkušební době?
Ano, ve zkušební době (§ 66 zákoníku práce) může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr i v době nemoci. Zákaz výpovědi v ochranné době se na zrušení ve zkušební době nevztahuje, ale zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Mohlo by vás zajímat
- Nemocenská po skončení pracovního poměru — podrobný přehled
- Kalkulačka nemocenské 2026 — spočítejte si výši nemocenské
- Jak se přihlásit na úřad práce — po skončení nemoci
- Nemocenská při pracovním úrazu 2026 — na co máte nárok
