Dovolená 2026 — kolik vám patří, kdo určuje termín a kdy se proplácí
Dovolená je nejméně 4 týdny ročně, u státních zaměstnavatelů 5 a u pedagogů 8. Počítá se v hodinách podle odpracované doby. Kdo určuje termín, kdy lze dovolenou převést do dalšího roku a kdy se proplácí.
Na dovolenou má nárok každý zaměstnanec v pracovním poměru. Pravidla stanoví § 211 až § 223 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Dovolená se počítá v hodinách, ne ve dnech, takže odpovídá skutečně odpracované době.
Kolik dovolené vám patří
| Zaměstnanec | Výměra dovolené (§ 212) | Při 40 hodinách týdně |
|---|---|---|
| Soukromý zaměstnavatel | nejméně 4 týdny | 160 hodin |
| Stát, kraj, obec, příspěvkové organizace a další zaměstnavatelé podle § 109 odst. 3 | 5 týdnů | 200 hodin |
| Pedagogičtí a akademičtí pracovníci | 8 týdnů | 320 hodin |
Soukromý zaměstnavatel může dát i víc než 4 týdny, často 5 týdnů jako benefit.
Kratší úvazek: dovolená se počítá z vaší týdenní pracovní doby. Při úvazku 20 hodin týdně a výměře 4 týdny máte 80 hodin, ale zároveň čerpáte jen 4 hodiny za den dovolené, takže vám to vyjde na stejný počet dnů volna.
Dovolená za celý rok a poměrná část
- Celá roční dovolená náleží, když jste u zaměstnavatele v kalendářním roce odpracovali 52 týdnů v rozsahu své týdenní pracovní doby (§ 213 odst. 1).
- Poměrná část náleží, když jste odpracovali aspoň 4 týdny. Za každý odpracovaný týden získáte 1/52 roční dovolené (§ 213 odst. 3 a 4).
Příklad: nastoupíte 1. září na plný úvazek 40 hodin týdně s výměrou 4 týdny. Do konce roku odpracujete přibližně 17 týdnů, takže získáte 17/52 × 160 hodin ≈ 52 hodin dovolené.
Nemoc a jiné překážky
Doba nemoci, rodičovské dovolené nebo jiných důležitých osobních překážek se pro dovolenou počítá jako odpracovaná jen do výše 20násobku týdenní pracovní doby, tedy 800 hodin při plném úvazku. A jen tehdy, když jste mimo tyto překážky odpracovali v roce aspoň 12násobek týdenní pracovní doby (§ 216 odst. 2 a 3). Nemoc z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se započítává celá.
Podrobně i s příklady to rozebírá článek krácení dovolené při nemoci.
Kdo určuje termín
- Termín určuje zaměstnavatel, musí ale přihlédnout i k vašim oprávněným zájmům (§ 217 odst. 1).
- Termín vám musí písemně oznámit aspoň 14 dní předem, pokud se nedohodnete na kratší lhůtě.
- Pokud dovolenou čerpáte po částech, aspoň jedna část musí mít 2 týdny vcelku, pokud se nedohodnete jinak.
- Na dobu pracovní neschopnosti, mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené vám zaměstnavatel dovolenou určit nesmí (§ 217 odst. 4).
- Když vám zaměstnavatel termín změní nebo vás z dovolené odvolá, musí nahradit náklady, které vám tím vznikly, například storno zájezdu (§ 217 odst. 3).
Převod do dalšího roku
Dovolenou má zaměstnavatel určit tak, abyste ji vyčerpali v tom roce, kdy na ni vznikl nárok (§ 218 odst. 1). Výjimky:
- Část nad 4 týdny (u pedagogů nad 6 týdnů) lze na vaši písemnou žádost převést do dalšího roku (§ 218 odst. 2).
- Pokud dovolenou nebylo možné vyčerpat kvůli překážkám na vaší straně nebo naléhavým provozním důvodům, musí ji zaměstnavatel určit nejpozději do konce následujícího roku.
- Když vám zaměstnavatel čerpání neurčí do 30. června následujícího roku, můžete si termín určit sami. Musíte ho písemně oznámit aspoň 14 dní předem (§ 218 odst. 4).
Proplacení dovolené
Nevyčerpanou dovolenou lze proplatit jen při skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2). Dostanete náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za každou hodinu nevyčerpané dovolené. Během trvání pracovního poměru proplatit nejde, ani na vaši žádost.
Pokud jste naopak vyčerpali víc dovolené, než vám nakonec vzniklo (například jste odešli v polovině roku), zaměstnavatel může vyplacenou náhradu za nevzniklou dovolenou strhnout nebo požadovat zpět (§ 222 odst. 4).
Mzda za dovolenou
Za dobu dovolené dostáváte náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 1). Ten se počítá z hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí, takže dovolená vychází zhruba stejně jako běžná mzda.