Krácení dovolené při nemoci 2026 — jak dlouhá nemoc sníží dovolenou

Nemoc dovolenou přímo „nekrátí" — mění se, kolik jí vznikne#

Řada rádců na internetu popisuje krácení dovolené za nemoc podle pravidla „prvních 100 dnů nic, pak 1/12 za každých 21 dnů". Toto pravidlo od 1. ledna 2021 neplatí — zrušila ho novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb.), která změnila způsob, jak se dovolená počítá vůbec.

Kolik dnů nemoci je „chráněných"#

Dočasná pracovní neschopnost (běžná nemoc, karanténa) se pro účely dovolené počítá jako výkon práce jen do 20násobku týdenní pracovní doby za kalendářní rok (§ 216 odst. 2 zákoníku práce):

• při plném úvazku 40 hodin týdně jde o 800 hodin, tedy zhruba 100 pracovních dnů (při 8hodinové směně),
• při kratším úvazku se limit počítá poměrně (např. 30 hodin/týden → 600 hodin),
• nad tento limit se dny nemoci pro účely dovolené nezapočítávají jako odpracované — poměrně tak snižují nárok, který za daný rok vznikne.

Stejně jako nemoc se posuzuje i karanténa (§ 216 odst. 2 písm. b) — spadá do stejného limitu.

Jak se nárok v takovém případě spočítá#

Nárok na dovolenou se přepočítá poměrem odpracovaných (a chráněných) hodin k ročnímu fondu pracovní doby:

Nárok = (skutečně odpracované hodiny + chráněné hodiny nemoci, max. 20násobek týdenní doby) ÷ roční fond pracovní doby × plná výměra dovolené

Příklad#

Zaměstnanec s plným úvazkem (40 h/týden, roční fond cca 2 080 hodin = 260 pracovních dnů) a nárokem na 20 dnů dovolené byl v roce 2026 nemocný 170 pracovních dnů (běžná nemoc, ne pracovní úraz):

1. Chráněno je nejvýše 100 dnů (800 hodin) nemoci — zbylých 70 dnů (560 hodin) se jako výkon práce nepočítá.
2. Skutečně odpracováno: 260 − 170 = 90 dnů (720 hodin).
3. Uznaná doba pro dovolenou: 90 + 100 = 190 dnů (1 520 hodin) z 260 (2 080 hodin).
4. Nárok: 190 ÷ 260 × 20 dnů ≈ 14,6 dne dovolené (místo plných 20). Zákon počítá 1/52 dovolené za každý odpracovaný týden: 1 520 h = 38 týdnů, 38/52 × 160 h = 116,9 h, po zaokrouhlení nahoru (§ 216 odst. 5) 117 hodin.

Přesný přepočet a zaokrouhlení na hodiny provádí mzdová účtárna — výše je jen ilustrace principu. Orientačně si nárok můžete spočítat v kalkulačce dovolené.

Kolik dovolené ubere nemoc podle její délky#

Orientační propočet pro plný úvazek (40 h/týden, roční fond cca 260 pracovních dnů) a nárok 5 týdnů (25 dnů) dovolené za rok:

Například při 120 dnech nemoci: odpracováno 140 dnů + 100 chráněných dnů = 240 dnů (1 920 hodin = 48 týdnů). Nárok je 48/52 × 200 h = 184,6 h, po zaokrouhlení nahoru 185 hodin místo 200.

Opakované nemoci, přelom roku a zkrácený úvazek#

• Opakované nemoci se sčítají. Limit 800 hodin platí souhrnně za celý kalendářní rok. Kdo byl nemocný 20 dnů v únoru a 90 dnů od září, má chráněných prvních 100 dnů a zbylých 10 dnů se počítá jako neodpracovaná doba. Kdo byl za rok nemocný opakovaně, ale dohromady 50 dnů, je pod limitem a dovolenou to neovlivní.
• Nemoc přes Silvestra se počítá zvlášť pro každý kalendářní rok. V novém roce máte opět nových 800 chráněných hodin.
• Zkrácený úvazek: při 20 hodinách týdně je limit 20 × 20 = 400 chráněných hodin (cca 100 dnů při 4hodinových směnách).

Výjimka — pracovní úraz a nemoc z povolání#

Neschopnost kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání se pro účely dovolené počítá jako výkon práce v celém rozsahu, bez limitu 20násobku. Dovolenou tak dlouhodobá pracovní neschopnost z tohoto důvodu neovlivní.

Co je skutečné „krácení dovolené" — § 223#

Termín krácení dovolené dnes zákon používá jen pro neomluveně zameškanou směnu (§ 223 zákoníku práce) — tedy neomluvenou absenci v práci, ne pro nemoc. V takovém případě zaměstnavatel dovolenou krátí o počet neomluveně zameškaných hodin a zaměstnanci, jehož poměr trval celý kalendářní rok, musí zůstat dovolená alespoň v délce 2 týdnů. S běžnou nemocí tato ochrana nesouvisí.

Jak si nárok ověřit#

1. Požádejte mzdovou účtárnu o přehled odpracovaných hodin za rok.
2. Sečtěte všechny dny pracovní neschopnosti v kalendářním roce.
3. Odečtěte chráněných 800 hodin (cca 100 dnů při plném úvazku).
4. Zbývající zameškaná doba poměrně snižuje nárok.

Onemocním na dovolené — dovolená se přerušuje#

Pokud onemocníte během dovolené, dovolená se automaticky přerušuje (§ 219 odst. 1 zákoníku práce). Od dne, kdy vám lékař vystaví neschopenku, čerpáte místo dovolené pracovní neschopnost:

1. Dovolená se přerušuje dnem vzniku pracovní neschopnosti.
2. Za prvních 14 dnů dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele.
3. Od 15. dne pobíráte nemocenskou od ČSSZ.
4. Nevyčerpané dny dovolené vám zůstávají — dočerpáte je později.

Příklad přerušení dovolené#

Zaměstnanec má dovolenou od pondělí 2. 3. 2026 do pátku 13. 3. 2026 (10 pracovních dnů). Ve středu 4. 3. onemocní:

Co musíte udělat#

1. Navštívit lékaře a nechat si vystavit e-neschopenku.
2. Neprodleně informovat zaměstnavatele (telefonicky, e-mailem), včetně čísla rozhodnutí o neschopnosti (§ 64 odst. 1 písm. o) zákona č. 187/2006 Sb.).
3. Dodržovat léčebný režim — i na dovolené mimo bydliště se musíte zdržovat na nahlášené adrese.

Lze čerpat nemocenskou a dovolenou současně?#

Ne. Nemocenskou (případně náhradu mzdy za prvních 14 dnů) a dovolenou nelze čerpat ve stejný den. Jde o dva odlišné režimy: při nemoci dostáváte náhradu mzdy nebo nemocenskou, při dovolené náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 1). Zaměstnavatel vám navíc nesmí určit dovolenou na dobu, kdy jste uznáni dočasně práce neschopnými (§ 217 odst. 4).

Nemoc před dovolenou a dovolená hned po nemoci#

Pokud onemocníte ještě před nástupem na plánovanou dovolenou, na dovolenou nenastupujete — čerpáte pracovní neschopnost a po uzdravení se se zaměstnavatelem domluvíte na novém termínu.

Po skončení neschopnosti naopak můžete na dovolenou nastoupit hned. Termín ale určuje zaměstnavatel (§ 217 odst. 1), takže ji nemusí schválit ihned — obvykle vyhoví, pokud to provoz dovolí.

Nevyčerpaná dovolená při dlouhé nemoci#

Dny dovolené, které kvůli nemoci nevyčerpáte, nezanikají:

• Zaměstnavatel vám je musí určit v témže roce, a pokud tomu brání nemoc, nejpozději do konce následujícího roku (§ 218 odst. 1 a 3).
• Neurčí-li čerpání do 30. června následujícího roku, můžete si termín určit sami — písemně, alespoň 14 dnů předem (§ 218 odst. 4).
• Nemůžete-li dovolenou kvůli neschopnosti vyčerpat ani do konce následujícího roku, nárok nezaniká — zaměstnavatel ji musí určit po skončení neschopnosti (§ 218 odst. 5).

Skončení pracovního poměru během nemoci#

Pokud pracovní poměr skončí v době, kdy jste v pracovní neschopnosti:

• nevyčerpaná dovolená se proplatí jako náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 2 a 3),
• nemocenská po skončení pracovního poměru se řídí pravidly ochranné lhůty,
• proplacená dovolená a nemocenská se vzájemně nevylučují.

Shrnutí#

• Od roku 2021 nemoc dovolenou nekrátí — ovlivňuje výši nároku, který za rok vznikne.
• Chráněno je nemocí zameškaných až 20násobek týdenní pracovní doby (cca 100 dnů při plném úvazku).
• Nad tento limit se dny nemoci do nároku na dovolenou nezapočítávají.
• Pracovní úraz a nemoc z povolání se počítají vždy v plné výši.
• Minimum 2 týdny dovolené garantuje zákon jen u krácení za neomluvenou absenci (§ 223), ne u nemoci.
• Nemoc na dovolené dovolenou přerušuje, nevyčerpané dny vám zůstávají.
• Nemocenskou a dovolenou nelze čerpat současně.
• Nevyčerpaná dovolená se převádí do dalšího roku; proplácí se jen při skončení pracovního poměru.

Často kladené otázky#

Může zaměstnavatel krátit dovolenou, pokud jsem byl nemocný jen 2 týdny?#

Ne. Nemoc do 800 hodin (cca 100 pracovních dnů při plném úvazku) se počítá jako odpracovaná doba. Dvoutýdenní nemoc (10 pracovních dnů) je hluboko pod limitem a dovolenou neovlivní.

Může zaměstnavatel zkrátit dovolenou jako trest za častou nemocnost?#

Ne. Nárok na dovolenou se nekrátí svévolně — vypočítá se podle zákona ze skutečně odpracovaných a chráněných hodin. Krátit dovolenou lze jen za neomluvenou absenci (§ 223).

Počítá se do chráněných hodin i karanténa?#

Ano. Karanténa nařízená podle zákona se posuzuje stejně jako pracovní neschopnost a spadá do limitu 20násobku týdenní pracovní doby.

Dostanu za nemoc na dovolené náhradu mzdy, nebo nemocenskou?#

Za prvních 14 dnů nemoci dostanete náhradu mzdy od zaměstnavatele (60 % redukovaného průměrného výdělku za pracovní dny a za svátky, za které by vám jinak náležela náhrada mzdy). Od 15. dne nemocenskou od ČSSZ. Dovolená se přeruší a nevyčerpané dny vám zůstanou.

Může zaměstnavatel odmítnout dočerpání dovolené po nemoci?#

O dovolenou vás připravit nesmí, termín ale určuje on. Pokud se nedohodnete, má právo termín čerpání určit sám.

Co když onemocním v zahraničí na dovolené?#

I v zahraničí můžete být uznáni práce neschopnými. V jiném státě EU si od tamního lékaře nechte vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti — má stejnou právní hodnotu jako české rozhodnutí. Potvrzení předejte zaměstnavateli; trvá-li neschopnost déle než 14 dnů, přiložte i žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU a originály potvrzení se zasílají OSSZ. Český lékař vám po návratu nemůže neschopnost zpětně uznat za celou dobu pobytu, zpětně nejvýše 3 kalendářní dny (§ 57 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.). Postup mimo EU si předem ověřte u OSSZ.

Mohlo by vás zajímat#

• Kalkulačka dovolené 2026 — spočítejte si nárok na dovolenou
• Dovolená 2026 — výměra a pravidla dovolené
• Pracovní neschopnost 2026 — co platí během neschopenky
• Dlouhodobá nemocenská 2026 — pravidla pro dlouhodobou neschopnost
• Kalkulačka nemocenské 2026 — spočítejte si výši nemocenské
• Sociální dávky a dovolená 2026 — co potřebujete vědět přes léto

Zdroje#

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce — § 192 (náhrada mzdy při neschopnosti), § 213 (vznik dovolené), § 216 (doba počítaná jako výkon práce), § 217 a 218 (určení a převod dovolené), § 219 odst. 1 (přerušení dovolené), § 222 (náhrada za dovolenou), § 223 (krácení dovolené)
• Zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákoník práce (reforma dovolené od 1. 1. 2021)
• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění — § 57 odst. 3 (zpětné uznání neschopnosti), § 64 odst. 1 (povinnosti práce neschopného)
• ČSSZ — nárok na dávku a její výše