Nemocenské

Jak se počítá nemocenská — vzorec, redukční hranice a příklady

Připravil Egor Nefedov

Podrobný návod, jak se počítá nemocenská v roce 2026. Denní vyměřovací základ, redukční hranice, sazby podle období a praktické příklady výpočtu.

Základní princip výpočtu

Nemocenská se počítá z denního vyměřovacího základu (DVZ), který vychází z vašeho hrubého příjmu za rozhodné období (zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost). DVZ se následně redukuje pomocí redukčních hranic a vynásobí procentní sazbou podle délky trvání neschopnosti.

Krok 1: Denní vyměřovací základ (DVZ)

DVZ se vypočítá jako:

DVZ = vyměřovací základ (hrubé příjmy) / počet kalendářních dnů v rozhodném období (bez vyloučených dnů)

Do vyměřovacího základu se zahrnují hrubé příjmy, z nichž bylo odvedeno pojistné na nemocenské pojištění. Nezapočítávají se tzv. vyloučené dny, kdy zaměstnanec nepobíral příjem (např. nemoc, neplacené volno). DVZ se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Odměny, prémie a bonusy (včetně roční odměny nebo 13. platu) se započítávají stejně jako mzda, pokud z nich zaměstnavatel odvádí pojistné na nemocenské pojištění — a to v kalendářním měsíci, kdy je zaměstnavatel zúčtoval (§ 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.). Protože vyměřovací základ se počítá jako úhrn za celé 12měsíční rozhodné období, i jednorázová odměna vyplacená v jednom měsíci zvyšuje DVZ za celé rozhodné období, ne jen dávku za měsíc výplaty.

Reklama

Krok 2: Redukce DVZ

Vypočítaný DVZ se redukuje pomocí tří redukčních hranic. V roce 2026 platí tyto hranice:

HraniceČástkaZapočítání
1. redukční hranice1 633 Kč90 % z částky do této hranice
2. redukční hranice2 449 Kč60 % z částky mezi 1. a 2. hranicí
3. redukční hranice4 897 Kč30 % z částky mezi 2. a 3. hranicí
Nad 3. hranicí—Nezapočítává se

Výsledkem je redukovaný DVZ, který se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Informace

Redukční hranice vyhlašuje každý rok Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) sdělením ve Sbírce zákonů — pro rok 2026 je to sdělení č. 397/2025 Sb. Částky se odvíjejí od všeobecného vyměřovacího základu, tedy od průměrné mzdy.

Krok 3: Procentní sazba podle období

Z redukovaného DVZ se nemocenská počítá různou sazbou podle toho, jak dlouho jste v pracovní neschopnosti:

Období neschopnostiSazba
1.–14. denZaměstnavatel platí náhradní mzdu (60 % průměrného výdělku)
15.–30. den60 % redukovaného DVZ
31.–60. den66 % redukovaného DVZ
Od 61. dne72 % redukovaného DVZ

Prvních 14 dnů nemocenské nevyplácí ČSSZ, ale zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Nemocenská od ČSSZ začíná až 15. dnem pracovní neschopnosti.

Dvě fáze výplaty

Při pracovní neschopnosti rozlišujeme dvě fáze:

  1. Dny 1–14: Náhrada mzdy od zaměstnavatele — zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (redukovaného). Náhrada se vyplácí pouze za pracovní dny.
  2. Od 15. dne: Nemocenská od ČSSZ — teprve od 15. kalendářního dne přebírá výplatu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a vyplácí nemocenskou za kalendářní dny.

Příklad výpočtu

Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč měsíčně:

  1. DVZ = 12 × 40 000 Kč / 365 dnů = 1 315,07 Kč
  2. Redukce: 1 315,07 Kč × 90 % = 1 183,56 Kč, zaokrouhleno nahoru 1 184 Kč (celá částka je pod 1. redukční hranicí 1 633 Kč)
  3. Nemocenská od 15. dne: 1 184 × 60 % = 710,40 Kč, zaokrouhleno nahoru 711 Kč denně

Za měsíc (30 dnů) pracovní neschopnosti by tento zaměstnanec dostal: náhradu mzdy od zaměstnavatele za pracovní dny v prvních 14 dnech + 16 dnů × 711 Kč = 11 376 Kč od ČSSZ. Od 31. dne by denní dávka byla 782 Kč (66 %), od 61. dne 853 Kč (72 %).

Tip

Přesný výpočet závisí na mnoha faktorech — odpracovaných dnech, prémiích, odměnách. Pro orientační odhad použijte kalkulačku na webových stránkách ČSSZ.

Kdo má nárok na nemocenskou

Nárok na nemocenskou mají zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. OSVČ mají nárok pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění (alespoň 3 měsíce před vznikem neschopnosti).

Důležité informace

  • Karenční doba neexistuje — byla zrušena v roce 2019. Náhrada mzdy se vyplácí již od 1. dne pracovní neschopnosti.
  • Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti (§ 26). Pokud lze očekávat, že se pracovní schopnost brzy obnoví, může ji OSSZ prodloužit nejvýše o dalších 350 dnů (§ 27). Starobním důchodcům a příjemcům invalidního důchodu 3. stupně se nemocenská vyplácí nejvýše 70 dnů (§ 28). Více o výplatě nemocenské.
  • O přiznání nemocenské rozhoduje ČSSZ na základě neschopenky vystavené lékařem.

Proč se výsledek kalkulačky může lišit od ČSSZ

Kalkulačka nemocenské počítá z jedné hrubé měsíční mzdy, kterou zadáte, a z redukčních hranic pro zvolený rok. ČSSZ vychází z příjmů za celé rozhodné období (zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy neschopnost vznikla) a vylučuje z něj dny, kdy jste příjem neměli, například vlastní nemoc nebo neplacené volno. Pokud se vaše mzda během roku měnila nebo jste dostali odměnu, bude skutečná dávka jiná než výsledek kalkulačky.

Užitečné odkazy

Informace

Právní základ: zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, §§ 18–22 (stanovení a redukce denního vyměřovacího základu), § 29 (sazby). Aktuální redukční hranice vyhlašuje MPSV sdělením na každý kalendářní rok.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Reklama

Reklama: Mutumutu (KB Pojišťovna)

Partnerská nabídka Mutumutu (KB Pojišťovna). Za nákup nebo sjednání přes tento odkaz může provozovatel webu získat provizi.

Opravy v článku

  • 13. října 2026: Opravili jsme modelový výpočet: denní vyměřovací základ se počítá z příjmů za 12 měsíců dělených kalendářními dny (40 000 Kč měsíčně = 1 315,07 Kč, ne 1 333 Kč), redukovaný základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (1 184 Kč) a nemocenská od 15. dne činí 711 Kč denně, za 16 dnů 11 376 Kč. Opravili jsme také prodloužení podpůrčí doby (až o 350 dnů se souhlasem OSSZ, ne „až 400 dnů“) a doplnili, že redukční hranice vyhlašuje MPSV sdělením, ne vyhláškou.

Našli jste chybu nebo zastaralý údaj? Napište nám — prověříme ho podle zákona a článek opravíme. Jak opravujeme

Upozornění: Informace v tomto článku mají výhradně informativní charakter a nepředstavují právní poradenství. Vycházíme z platné legislativy ČR a oficiálních zdrojů (MPSV, ČSSZ, Úřad práce ČR). Pro závazná rozhodnutí doporučujeme konzultaci s příslušným úřadem.