Nemocenská v důchodu 2026 — nárok pracujícího důchodce

Pracující důchodce a nemocenská

Pokud pobíráte starobní nebo invalidní důchod a zároveň pracujete, máte nárok na nemocenskou. Rozhodující je, zda jste z výdělečné činnosti účastni nemocenského pojištění — tedy zda pracujete na pracovní smlouvu, DPČ, nebo DPP s příjmem nad limit.

Samotné pobírání důchodu vás do systému nemocenského pojištění nezařazuje. Nemocenská je dávka vázaná na výdělečnou činnost, nikoli na důchod.

Podpůrčí doba — maximálně 70 dnů

Zde je zásadní rozdíl oproti běžným zaměstnancům. Pracující důchodci (poživatelé starobního důchodu nebo invalidního důchodu 3. stupně) mají zkrácenou podpůrčí dobu:

Nemocenská od OSSZ se vyplácí nejvýše 70 kalendářních dnů — od 15. dne neschopnosti, tedy nejdéle do 84. dne (§ 28 zákona č. 187/2006 Sb.)
U běžných zaměstnanců je to 380 dnů
Omezení platí pro poživatele starobního důchodu a invalidního důchodu 3. stupně
Nemocenská se vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání — po skončení pracovního poměru nepokračuje (viz níže)

Typ důchodce	Podpůrčí doba
Starobní důchodce	Max. 70 dnů
Invalidní důchodce 3. stupně	Max. 70 dnů
Invalidní důchodce 1. nebo 2. stupně	Max. 380 dnů (standardní)

Upozornění

Podpůrčí doba 70 dnů se počítá souhrnně za kalendářní rok: při více neschopnostech v jednom roce se dny vyplacené nemocenské sčítají. Pokud vyčerpáte 70 dnů, v tomtéž roce už na další nemocenskou nárok nemáte (ani při nové nemoci). A pokud stejná neschopnost pokračuje do dalšího roku, nedostanete nemocenskou ani od 1. ledna (§ 28 odst. 1). Podrobnosti o invalidním důchodu a jeho stupních najdete v samostatném článku.

Výše nemocenské pro důchodce

Výpočet nemocenské je stejný jako u ostatních zaměstnanců:

Prvních 14 dnů — náhrada mzdy od zaměstnavatele (60 % redukovaného průměrného výdělku)
Od 15. dne — nemocenská od OSSZ:
- 15.–30. den: 60 % DVZ
- 31.–60. den: 66 % DVZ
- 61.–84. den: 72 % DVZ (konec 70denní podpůrčí doby)

Důchod se po dobu nemoci vyplácí normálně — nepřerušuje se ani nekrátí. A naopak: nemocenská se kvůli pobírání důchodu nekrátí. Obě dávky dostáváte souběžně v plné výši a nemocenská nemá vliv na výši už přiznaného důchodu. Výši si spočítáte v kalkulačce nemocenské.

Starobní důchodce a nemocenská

Pracující starobní důchodce má plný nárok na nemocenskou, jen s omezením podpůrčí doby na 70 dnů. V praxi:

Pokud pracujete na pracovní smlouvu — jste pojištěni, pokud sjednaný měsíční příjem činí aspoň 4 500 Kč (při nižším jen v měsících, kdy si aspoň tolik vyděláte)
Pokud pracujete na DPP — účast vzniká při příjmu alespoň 12 000 Kč měsíčně
Pokud pracujete na DPČ — účast vzniká při příjmu alespoň 4 500 Kč měsíčně

Informace

Pokud pracujete na DPP s příjmem pod 12 000 Kč měsíčně, nejste účastni nemocenského pojištění a na nemocenskou nárok nemáte. Pobíráte ale důchod bez omezení.

Invalidní důchodce a nemocenská

Pravidla se liší podle stupně invalidity:

1. a 2. stupeň — standardní podpůrčí doba 380 dnů (jako běžný zaměstnanec)
3. stupeň — zkrácená podpůrčí doba 70 dnů (jako starobní důchodce)

Důvod je logický: příjemci 1. a 2. stupně se předpokládá, že pracují a mohou onemocnět na delší dobu. U 3. stupně se předpokládá výrazné omezení pracovní schopnosti.

Skončení pracovního poměru během nemoci

Pokud pracujícímu důchodci skončí pracovní poměr během nemoci (typicky uplynutím sjednané doby u smlouvy na dobu určitou), nemocenská se vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání (§ 28 odst. 1). Ochranná lhůta po skončení zaměstnání u poživatele starobního důchodu ani invalidního důchodu 3. stupně nevzniká (§ 15 odst. 4). Výpověď v době neschopnosti mu zaměstnavatel dát nesmí (§ 53 zákoníku práce), dohoda nebo uplynutí doby určité ale pracovní poměr ukončí.

U běžného zaměstnance je to jinak: nemocenská z neschopnosti, která vznikla během zaměstnání, po skončení pracovního poměru zpravidla pokračuje až do konce podpůrčí doby 380 dnů.

Co po vyčerpání podpůrčí doby

Pokud vyčerpáte podpůrčí dobu (70 nebo 380 dnů):

Nemocenská se přestane vyplácet
Důchod se vyplácí dál
Pracovní poměr tím nekončí; dokud trvá neschopenka, platí ochranná doba a zaměstnavatel vám nesmí dát výpověď (§ 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce), a to ani po skončení výplaty nemocenské
Můžete požádat o přehodnocení zdravotního stavu (zvýšení stupně invalidity)

Často kladené otázky

Musí pracující důchodce hlásit nemoc zaměstnavateli?

Ano, stejně jako každý jiný zaměstnanec. Musíte zaměstnavateli oznámit pracovní neschopnost a lékař vystaví e-neschopenku.

Mohu odmítnout neschopenku a chodit dál do práce?

Neschopenku vystavuje lékař na základě zdravotního stavu. Pokud s ní nesouhlasíte, můžete požádat o přezkoumání. Pokud je vystavena, musíte dodržovat léčebný režim.

Počítá se 70 dnů i za víkendy a svátky?

Ano. Počítá se od 15. dne neschopnosti (prvních 14 dnů platí zaměstnavatel náhradu mzdy). Podpůrčí doba se počítá v kalendářních dnech, tedy včetně víkendů a svátků.

Může zaměstnavatel dát důchodci výpověď kvůli časté nemocnosti?

Samotná nemocnost není výpovědním důvodem. Mimo neschopenku může zaměstnavatel dát výpověď z organizačních důvodů nebo pro nadbytečnost. Během neschopenky ale platí ochranná doba: výpověď pro nadbytečnost dostat nemůžete, zákaz se nevztahuje jen na zrušení nebo přemístění zaměstnavatele či jeho části a na výpověď pro porušení povinností (§ 54 zákoníku práce).

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění — § 6, § 7a, § 15, § 26, § 28, § 29
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce — § 53, § 54, § 192
Sdělení MPSV č. 396/2025 Sb. — rozhodný příjem u DPP pro rok 2026
ČSSZ: Nemocenské