Pracovní neschopnost 2026 — náhrada mzdy, nemocenská a délka DPN
Naposledy aktualizováno: 17. 3. 2026
Co je dočasná pracovní neschopnost
Dočasná pracovní neschopnost (DPN) je stav, kdy zaměstnanec nemůže ze zdravotních důvodů vykonávat svou práci. O vzniku DPN rozhoduje ošetřující lékař, který vystaví e-neschopenku. Pracovní neschopnost může vzniknout z důvodu nemoci, úrazu nebo nařízené karantény.
Po dobu DPN má zaměstnanec nárok na náhradu příjmu — nejprve od zaměstnavatele a poté od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Kdo vystavuje pracovní neschopnost
Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vydává výhradně ošetřující lékař — praktický lékař, specialista nebo zubní lékař. Od roku 2020 se neschopenka vystavuje elektronicky (e-neschopenka) prostřednictvím systému ČSSZ.
Lékař rovněž rozhoduje o ukončení pracovní neschopnosti a stanovuje léčebný režim včetně povolených vycházek.
Dvě fáze náhrady příjmu v roce 2026
Při pracovní neschopnosti se náhrada příjmu dělí na dvě fáze:
Fáze 1: Náhrada mzdy od zaměstnavatele (den 1–14)
Prvních 14 kalendářních dnů vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy:
- Výše: 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku (PHV)
- Vyplácí se pouze za pracovní dny (směny, které zaměstnanec zameškal)
- Náhrada mzdy se vyplácí od prvního dne nemoci (karenční doba byla zrušena v roce 2019)
Fáze 2: Nemocenská od ČSSZ (od 15. dne)
Od 15. kalendářního dne přebírá výplatu ČSSZ a vyplácí nemocenskou za kalendářní dny (včetně víkendů a svátků):
| Období neschopnosti | Sazba z redukovaného DVZ |
|---|---|
| 15.–30. den | 60 % |
| 31.–60. den | 66 % |
| Od 61. dne | 72 % |
Denní vyměřovací základ (DVZ) se počítá z hrubého příjmu za rozhodné období (zpravidla 12 měsíců) a následně se redukuje pomocí redukčních hranic.
Redukční hranice 2026
Pro výpočet nemocenské i náhrady mzdy se používají redukční hranice, které stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí:
| Hranice | Částka 2026 | Započítání |
|---|---|---|
| 1. redukční hranice | 1 633 Kč | 90 % z částky do této hranice |
| 2. redukční hranice | 2 449 Kč | 60 % z částky mezi 1. a 2. hranicí |
| 3. redukční hranice | 4 897 Kč | 30 % z částky mezi 2. a 3. hranicí |
| Nad 3. hranicí | — | Nezapočítává se |
Maximální délka pracovní neschopnosti
Nemocenská se vyplácí po dobu trvání DPN, nejdéle však po tzv. podpůrčí dobu, která činí 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba se počítá od 15. dne DPN (prvních 14 dnů hradí zaměstnavatel).
Po vyčerpání podpůrčí doby přestane ČSSZ nemocenskou vyplácet. Zaměstnanec by měl včas řešit případnou žádost o invalidní důchod nebo se přihlásit na Úřad práce.
Ukončení pracovní neschopnosti
Pracovní neschopnost ukončuje ošetřující lékař, a to:
- Když se zdravotní stav pacienta zlepší natolik, že může pracovat
- Když pacient poruší léčebný režim a lékař rozhodne o ukončení
- Uplynutím podpůrčí doby (380 dnů)
- Na žádost pacienta (lékař posoudí, zda je to možné)
Po ukončení DPN se zaměstnanec vrací do práce. Zaměstnavatel je povinen mu přidělit původní práci a pracoviště.
Často kladené otázky
Dostanu nemocenskou i za víkendy?
V první fázi (den 1–14) dostáváte náhradu mzdy pouze za pracovní dny. Od 15. dne dostáváte nemocenskou od ČSSZ za kalendářní dny, tedy i za víkendy a svátky.
Může zaměstnavatel dát výpověď během pracovní neschopnosti?
Ne. Podle § 53 zákoníku práce je zaměstnanec v době DPN chráněn zákazem výpovědi ze strany zaměstnavatele (s výjimkou organizačních důvodů při rušení zaměstnavatele).
Mám nárok na nemocenskou jako OSVČ?
Pouze pokud si dobrovolně platíte nemocenské pojištění a jste účasten alespoň 3 měsíce před vznikem DPN. OSVČ bez dobrovolného pojištění nárok nemají.
Počítá se pracovní neschopnost do dovolené?
Ne. Doba DPN se nezapočítává do odpracované doby pro účely vzniku nároku na dovolenou (s výjimkou prvních 20 zameškaných směn, které se pro účely dovolené považují za výkon práce).
Užitečné odkazy
- ČSSZ — nemocenské pojištění — oficiální informace a formuláře
- MPSV — legislativní rámec nemocenského pojištění